|
|
Olympijské hry v roce 1980 a jejich odraz sovětské zahraniční politiky
Bayerová, Dominika ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá olympijskými hrami v roce 1980 v Moskvě a jejich následným bojkotem. Tato velká sportovní událost byla negativně ovlivněna sovětským vojenským zásahem na konci roku 1979 v Afghánistánu. Odpovědí na to byl bojkot olympiády v Moskvě ze strany USA a řady dalších států - celkem 65 zemí se rozhodlo pro neúčast, čímž se jednalo o největší bojkot v historii olympijských her. Pro porozumění kontextu je analyzovaná mezinárodně-politická situace v 80. letech 20. století a následné důvody pro bojkot her. Dále jsou uvedena i důležitá fakta týkající se organizace her (jako např. zázemí, sportoviště, olympijská vesnička), přípravy Sovětského svazu na konání 22. olympijských her v Moskvě a následnou reakci sovětské diplomacie na bojkot her. Část práce je věnována i třem sportovcům, z nichž se pouze jeden mohl olympiády zúčastnit. Cílem této práce bylo nejen popsat sovětskou zahraniční politiku, ale i ukázat, jak sport může být zneužit v rámci propagandy. V kontextu olympijských her je reflektován vztah Sovětského svazu nejen s USA, ale i s ostatními zeměmi. Práce odhaluje, že zmírnění napětí bylo minulostí a došlo k opětovnému zhoršení vztahů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými, a tudíž lze bojkot považovat jako účinný zahraničněpolitický nástroj.
|
|
| |
|
|
Chrám Pokrovu přesvaté Bohorodice Marfo-marijského kláštera v Moskvě
Tiagusheva, Tatiana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Předmětem diplomové práce je chrám Pokrovu přesvaté Bohorodice Marfo-marijského kláštera v Moskvě, rané dílo z let 1908-1912, jemuž zatím nebyla v české odborné literatuře věnována žádná pozornost. Zvláštní kapitola je věnována dějinám Marfo-Marijského kláštera, osobnosti jeho zakladatelky a klášternímu životu. Chrám je uchopen analytickým popisem jako specifický Gesamtkunstwerk v jednotě architektury, malířské a sochařské výzdoby a jejich ikonografie. Analýza a interpretace architektury chrámu se zaměřily především na práci s odkazy k tradiční ruské architektuře. Samostatné podkapitoly objasnily místo chrámu v díle Alexeje Viktoroviče Ščuseva a Michaila Vasiljeviče Něstěrova. Součástí práce je obrazová příloha obsahující dokumentaci chrámu a fotografický materiál.
|
|
|
Biblické motivy v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století
Kruglova, Nadezda ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou biblických námětů v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století. V úvodní části práce bude věnována pozornost především sociálně-politickým a kulturním podmínkám života židovských obyvatel předrevolučního carského Ruska. Další část práce představí na základě archivních materiálů, dochovaného denního tisku a periodik, jakož i memoárové literatury dvě významná kulturní centra: petrohradské a moskevské oddělení Židovské společnosti pro podporu umění, při čemž se práce bude zabývat také jejich výrazným přispěním k rozvoji židovského umění v ruském kulturním prostředí té doby. Třetí, hlavní část diplomové práce zmapuje tvůrčí činnosti nejvýraznějších osobností židovské umělecké scény a analyzuje klíčové tendence při volbě biblických motivů obsažených v jejich tvorbě. Klíčová slova Židé, židovská kultura, židovské umění, Židovská společnost pro podporu umění, Ruské impérium, Bible, biblické motivy, Petrohrad, Moskva, Vitebsk
|
|
| |
|
|
Administrativní regulování migračních procesů v sovětské a postsovětské Moskvě.
Andrle, Jakub ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent) ; Drbohlav, Dušan (oponent)
(abstrakt) Disertační práce analyzuje systém vnitřních pasů jakožto ústřední nástroj administrativního regulování migračních procesů v Sovětském svazu a postsovětském Rusku. Speciálně se studie zaměří na využití pasového systému a v něm obsažených omezení na území hlavního města Moskvy. Práce si klade dva ústřední cíle. V první řadě se snaží, a to z pozic historického institucionalismu, identifikovat faktory, za jejichž přispění mohla Moskva ještě mnoho let po rozpadu SSSR a plošném uzákonění svobody stěhování řídit migrační procesy uvnitř svých administrativních hranic s využitím typologicky "sovětských" metod. Na druhé analytické rovině se pak studie soustředí na tyto metody samotné: zkoumá genezi a ranou evoluci systému vnitřních pasů a instituce takzvané propisky (registrace) v období stalinské industrializace, proměny regulačních mechanismů v pozdějším vývoji SSSR, a zejména jejich neúplnou demontáž v období postsovětské transformace. Závěrečnou ambicí práce je ozřejmit, jaké konkrétní metody využívala k omezování přistěhovalectví Moskva v období vlády Jurije Lužkova (1992-2010), a jaký dopad měly uplatněné restrikce na reálný vývoj migrační situace hlavního města.
|
|
|
Letní olympijské hry v době studené války (Moskva 1980 a Los Angeles 1984)
Matoušek, Martin ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Práce se zabývá dějinami olympijských her, které se konaly v roce 1980 v Moskvě a o čtyři roky později v americkém Los Angeles. Tyto dvě velké sportovní akce byly ovlivněny politickou situací. Sovětský vojenský zásah na konci roku 1979 v Afghánistánu, vedl k bojkotu olympijských her ze strany USA a řady dalších států. Jednalo se o největší bojkot v historii her. Nepřímo také vedl k bojkotu her v Los Angeles Sovětským svazem a jeho satelity o čtyři roky později. Proto je historie obou olympiád analyzována v mezinárodně-politickém kontextu. V tomto ohledu jsou nejdůležitější vzájemné vztahy mezi Sovětským svazem a USA, zmíněny jsou i další důležité události mezinárodní politiky 70. letech, včetně sovětsko-afghánských vztahů. V případě obou olympiád jsou uvedena důležitá fakta týkající se organizace her, zázemí, sportovišť, výsledků a další. Zmíněn je i vliv bojkotu na obsazení individuálních a týmových soutěží obou olympiád. Část práce je věnována i československému pohledu na celou problematiku. Tyto dějiny obou olympiád, mezinárodní situace a způsob, jakým byly prezentovány a přijímány v Československu té doby jsou výsledkem komparace s odbornou literaturou a zvláště soudobým tiskem. Hlavním pramenem k dějinám olympijských her jsou oficiální zprávy Mezinárodního olympijského výboru a výborů...
|
|
|
Avantgarda 20. a 30. let – Praha a Moskva
Topkasova, Ekaterina
Vzájemné vztahy mezi českou a ruskou avantgardou nebyly doposud řádně prozkoumány. Cílem této disertační práce je poznání a otevřeni pravdivých faktů a „bílých míst“ v dějinách architektury 20. - 30. let, které byly chybně interpretovány pod tlakem politi
|
|
|
Podnikatelský plán
Zahrádková, Martina ; Krause, Josef (vedoucí práce) ; Štamfestová, Petra (oponent)
Práce se zabývá sestavením podnikatelského plánu pekárny, která se zaměřuje na žitné a kvasové výrobky, přičemž vyrábí i produkty klasické. Cílem práce je zhodnocení provozuschopnosti a životaschopnosti malé pekárny, která dodává pouze do pěti částí Prahy. V teoretické části budou popsány metody a postupy sestavení podnikatelského plánu, které budou použity v části praktické.
|
|
|
Moskevské metro, jeho přepravní možnosti a budoucnost
Davidyan, Sergey ; Mervart, Michal (vedoucí práce) ; Jirsák, Petr (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je na základě dostupných dat a informací zanalyzovat přepravní možnosti moskevského metra a naleznout možné ekonomické a sociální výhody používání metrotramu jako alternativního druhu dopravy v Moskvě. Na základě získaných poznatků bude možné nově plánovat a navrhovat systém městské hromadné dopravy. Hlavní metodou použitou při vypracování praktické části bakalářské práce je deskriptivní metoda zahrnující sběr, studium a následně analýzu a syntézu dostupných dat, týkajících se daného tématu.
|
host ::
RSS.